HLAVNÍ STRANA STUDIUM O ŠKOLE AKCE DOKUMENTY

VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY  KONTAKT

Historie gymnázia

Potřeba české střední školy na Podřipsku

Myšlenka vytvoření českých středních škol vznikala v mnoha českých městech už v době 50. let 19. století. Již v roce 1863 byl na schůzi voličů zemského sněmu v Roudnici n.L. přijat návrh, aby ve městě byl zaveden “pivní krejcar”, tj. dávka po jednom krejcaru z mázu piva. Z této dávky byl utvořen “Fond pro zřízení střední školy”, který rostl i úroky a různými dary občanů. Pro celé Podřipsko se stal svátkem den 2. srpen 1877, kdy došlo povolení od ministra kultury a vyučování, že město smí otevřít první třídu obecného reálného gymnázia. První školní rok reálného gymnázia byl zahájen 17. září 1877 za přítomnosti okresního hejtmana a členů městské rady. Obecné reálné a vyšší gymnázium Každým dalším rokem se škola rozrůstala vždy o jednu třídu. Původně čtyřtřídní ústav byl stále pouze nižším gymnáziem, ale po čtyřech letech tento stav již zcela nevyhovoval potřebám města a celého Podřipska. Aby nemuseli nadaní studenti odcházet dokončit gymnaziální studia jinam, městské zastupitelstvo se rozhodlo vydržovat celých osm tříd z obecního rozpočtu. To se projevilo i v novém, přesnějším názvu školy: Obecné reálné a vyšší gymnázium. Na konci školního roku 1884/85 konali první absolventi roudnického gymnázia maturitní zkoušky. Všech 14 odchovanců ústavu, kteří zůstali z původních 34 studentů přijatých do primy v roce 1877, se podrobilo nejprve písemným a pak ústním zkouškám za předsednictví zemského školního inspektora. Výsledek zkoušek byl nad očekávání skvělý: 10 studentů bylo uznáno dospělými s vyznamenáním a 4 uznáni prostě dospělými.

Matice studentská

V roce 1878 na gymnáziu zřízen podpůrný spolek s názvem Matice studentská. Jejím cílem bylo finančně i hmotně podporovat nemajetné studenty. Činnost podpůrného spolku propagovali i další ředitelé. Matice pro studenty nakupovala knihy a učebnice, přispívala na ošacení a na zajištění obědů, hradila výdaje při výletech, zájezdech, apod., poskytovala také stipendium nejlepším studentům. Předsedou Matice byl většinou přímo starosta města Roudnice n.L., místopředsedou vždy ředitel gymnázia. Peníze získávala Matice převážně jako dary od rodičů některých studentů a od příznivců školy - většinou podnikatelů, někdy také od roudnických peněžních ústavů a průmyslových podniků, v neposlední řadě též od bývalých absolventů, kteří škole mnohonásobně vraceli to, co sami dostali. Významným zdrojem příjmů pro Matici bylo také konání společenských akcí, jako např. školních plesů, akademií a koncertů, pořádání veřejných oslav k některým výročím školy apod. Nesporný význam měla Matice po celou dobu své existence, tj. od roku 1878 až do roku 1948.

Státní c. k. gymnázium

Dne 27. října 1892 byl skutečně vydán císařský dekret o převzetí obecního reálného a vyššího gymnázia v Roudnici n.L. pod správu státní. Od 1. září 1893 dostává gymnázium nový titul : Státní c. k. gymnázium. Tím se ulehčilo obecnímu rozpočtu, z něhož byla škola 15 let financována.

Druhé čtvrtstoletí gymnázia

Koncem roku 1901/02 slavil ústav již 25 let svého trvání. K tomuto výročí byl vydán první almanach v historii školy. Součástí almanachu jsou seznamy všech ředitelů, profesorů a také abiturientů i s uvedením současného pracovního zařazení. V almanachu jsou rovněž souhrnné údaje o činnosti Matice studentské, o učebních plánech a dále přehledy studijních výsledků dosažených u maturitních zkoušek. Roku 1908/09 se svolením zemské školní rady byly přijaty ke studiu na gymnáziu poprvé nejen chlapci, ale také dvě dívky. V dalších letech gymnazistek přibývalo a vedly si velmi úspěšně.

Gymnázium mezi válkami

V novém státě byla provedena reforma celého školství, změnil se obsah vyučování, byla změněna i organizace školního roku. Učitelé a žáci zavedli ve škole žákovskou samosprávu. Byla založena organizace “Dorost čs. Červeného kříže,” jehož členy se stali všichni žáci a žačky školy. Všichni absolvovali kurs první pomoci a další společné akce. Při škole byly zřízeny různé zájmové kroužky, např. hudební, přírodopisný, šachový, které v dalších letech svou činnost rozvíjely. Konala se loutková představení, třídy si dopisovaly se slovenskými školami. Aktivní činnost vyvíjel i školní turistický klub. V této době byl o studium na gymnáziu velký zájem. Důležitou roli si i nadále zachovala Matice studentská, která získala mnoho darů pro svou dobročinnou aktivitu na podporu nadaných a nemajetných studentů. Počínaje školním rokem 1923/24 nastoupily do zatím ryze mužského pedagogického sboru první dvě ženy profesorky.

50 let roudnického gymnázia

Na počátku školního roku 1927/28 oslavilo gymnázium 50 let svého trvání. Byl uspořádán velký sjezd absolventů, který se velmi vydařil. Účastníci si mohli zakoupit almanach vydaný k tomuto výročí pod názvem Památník k padesátému výročí reálného gymnasia v Roudnici n.L. 1877-1927. Úvodní veršovaný “Proslov” napsal básník Josef Hora - absolvent z roku 1910. Svými vzpomínkami na školní léta do almanachu přispěli i další bývalí studenti. Např. spisovatel Fráňa Šrámek - absolvent z roku 1896 - věnoval článek “Několik vzpomínkových lístků” profesorům, kterých si nejvíce vážil.

Absolventi gymnázia

Do dalšího padesátiletí vykročila škola s novým elánem. Důležitým zjištěním bylo, že bývalí absolventi, z nichž se někteří stali významnými osobnostmi českého národa, se stále hlásí ke škole, kde studovali. Ať jsou to např. básníci a spisovatelé - Josef Hora a Fráňa Šrámek, nebo hudebník a dirigent Vojtěch Bořivoj Aim (maturita 1905). Ve svém oboru dosáhl vynikajících výsledků také roudnický rodák MUDr. Vladimír Slavík, (maturita v r. 1886), který se stal profesorem soudního lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a zastával i funkci rektora této univerzity. Za svého života věnoval škole množství financí pro nemajetné a talentované studenty. Mezi další významné absolventy prvního padesátiletí patří např. : Max Dvořák (matur.1892), historik a teoretik umění, profesor dějin umění na univerzitě ve Vídni Jiří Haller (matur.1914), redaktor časopisu Naše řeč a Příručního slovníku jazyka českého František Antonín Novák (matur.1912), botanik, profesor Přírodovědecké fakulty UK Václav Nebeský (matur.1919), výtvarný teoretik a kritik, profesor VŠUP v Praze František Tröster(matur.1924), scénograf, architekt, malíř, spoluzakladatel pražské AMU, vytvářel scénické výpravy pro Národní divadlo.

Profesoři gymnázia:

Vynikajícími osobnostmi, uznávanými mezi studenty i na veřejnosti, byli také mnozí profesoři roudnického gymnázia. PhDr. Hugo Siebenschein, na gymnáziu založil kroužek “Slovanská lípa”. Členové se seznamovali s kulturou slovanských národů a učili se slovanským jazykům (ruštině, srbochorvatštině). Později se stal profesorem Filozofické fakulty UK, vynikl jako literární historik a germanista. PhDr. Emanuel Peroutka, pozdější mimořádný profesor FF UK PhDr. Antonín Salač, filolog, zabýval se starověkou historií, profesor FF UK PhDr. Otakar Kádner, jako profesor FF UK se zabýval dějinami pedagogiky a teorií výchovy PhDr. Artur Brožek, biolog, profesor genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze RNDr. Bohuslav Hostinský, fyzik, založil Ústav teoretické fyziky v Brně, byl profesorem přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Karel Rozum, profesor kreslení, který téměř dvacet let působil na roudnickém gymnáziu, staral se nejen o výchovu k estetickému cítění, ale byl zároveň horlivým sběratelem a zachráncem archeologických, historických i folkloristických památek na Podřipsku. Na jeho paměť bylo roudnické muzeum, s nímž úzce spolupracoval, pojmenováno muzeem Karla Rozuma.

Doba 2. světové války

Po mnichovském diktátu se Roudnické gymnázium stává jednou z mála českých středních škol v kraji, protože České gymnázium v Litoměřicích (v té době Leitmeriz) muselo ukončit svou činnost. Roudnice n. L. se stala pohraničním městem, když z Německa k nám bylo pouhých 7 km. První obětí Heydrichovy vlády se stal profesor dějepisu a zeměpisu Miloslav Broft, který byl 9.10. 1941 zatčen tajnou státní policií a 16. 2. 1942 umučen v koncentračním táboře Osvětim. Dne 20. června 1942 německé četnictvo obsadilo budovu a zatklo studenty sexty a septimy. Ti byli záhy převezeni do malé pevnosti v Terezíně a podrobeni výslechům. Později je německá státní moc přemístila do jiných koncentračních táborů či na nucené práce. Pouze někteří z nich se vrátili domů ještě během války. Devět studentů v koncentračních táborech bohužel zemřelo. Byli to: Otomar Fabián, Vladimír Adamec, Karel Dvořák, Ivo Karfík, Bohumil Kratochvíl, Miroslav Kukuk, Miroslav Lácha, Karel Švojgr a Sylva Rajtrová. Na jejich utrpení nikdy nezapomeneme. Čest jejich památce! V době války počet žáků rok od roku klesal a někteří z vyučujících byli nasazeni na práci do válečně důležitých podniků až do konce války.

Horovo státní reálné gymnázium

Ještě před zahájením školního roku 1945/46 bylo na počest nedávno zemřelého významného českého básníka Josefa Hory, absolventa školy z roku 1910, pojmenováno roudnické gymnázium jeho jménem. Název Horovo gymnázium byl používán až do roku 1953, do nové školské reformy.

100 let gymnázia

Ve školním roce 1976/77 žila škola oslavami 100. výročí založení gymnázia: v roudnické galerii byla zahájena výstava Výtvarné umění a roudnické gymnázium, uskutečnil se koncert bývalých absolventů a 18. června se konalo slavnostní shromáždění abiturientů.

Po sametové revoluci

Dne 27. listopadu 1989 mezi 12.-14. hodinou proběhla celostátní manifestační stávka - v podobě celoškolního shromáždění. V závěru měsíce bylo ustaveno Občanské fórum studentů a profesorů. K prvnímu březnu byli odborem školství odvoláni všichni ředitelé škol, s tím, že do 30. června setrvávají ve funkcích. Zároveň byl vypsán konkurz na obsazení uvolněných míst ředitelů škol. Do školního roku 1990/1991 nastoupilo prvních třicet studentů do primy osmiletého gymnázia. V červnu se uskutečnila první Studentská sportovní akademie. Na přelomu března a dubna navštívila školu první výprava francouzských studentů z lycea v Amiensu. V červnu pak odjeli čeští studenti do Francie. V podobném duchu se odehrávaly i zájezdy do Lucernu ve Švýcarsku. Během letních prázdnin 1994 prodělala školní budova rozsáhlé opravy a úpravy. Byly rekonstruovány půdní prostory školy, vystavěna nová plynová kotelna a vybudovány nové kabinety. Škola se zaskvěla i novou omítkou. Počátkem příštího roku byly dokončeny práce na novém zastřešení budovy a stavební úpravy na zateplení tělocvičny. Po mnoha letech ve škole vznikl pěvecký dívčí sbor s názvem Zlatá střední. Sbor vystupoval nejen při školních akcích, ale uskutečnil i několik samostatných koncertů pro veřejnost.

Současnost

V současnosti udržuje naše gymnázium partnerské vztahy s gymnáziem v německém Quakenbrücku. Každoročně jsou organizovány výměnné pobyty studentů obou středních škol. Kvůli ničivým povodním v srpnu 2002, kdy voda zaplavila budovu školy do výše 2,5 metru z Havlíčkovy ulice, byl zajájen školní rok 2002/2003 o jeden týden později. Voda poničila především pracovní a skladové prostory školy a školní jídelny. Tato skutečnost však nemohla nic změnit na tom, že Gymnázium Roudnice n.L. oslavilo téhož roku významné výročí - 125 let od svého založení. Tak dlouhé trvání je něco, čím se může v celé České republice pochlubit jen málo výchovně-vzdělávacích zařízení.